První položila základ naše první deska. Dle Andyho slov jeho „súper neusiloval o výhodu v Sicilke, vymenil skoro všetky figúry a pešiaky“. Soupeř neusiloval, protože se oprávněně naší jedničky bál.
0,5:0,5

Na 4. šachovnici vzorně připravený Kuncík dostal bílými v moskevské variantě slovanské obrany (1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jf3 Jf6 4.Jc3 c6 5.Sg5 h6) příjemnou hru. Krásná ukázka dynamické pozice s izolákem na d4. Bohužel mu do partie zasáhl nečekaný soupeř – rozjíždějící se migréna. Nabídka remízy na žádost povolena 🙂 Soupeř, kterému se pozice příliš nezamlouvala, přijal. Půlbod doma a zdraví řidiče zachováno!
1:1

Sledovat Matějovy partie bývá radost. A my máme radost, že ho v týmu máme! Co jsem viděla, tak na 3. šachovnici vyhrál stylem start–cíl. Nenechal se zmást soupeřovým netradičním 1.c3. Vyřešil to jednoduše 1…e5 a po 2.d4 exd4 3.cxd4 d5 s dalším c5 se vrátil do svého milovaného Tarrasche. Matěj měl dvojici střelců a majoritu na dámském křídle. Vadou na kráse byl typicky slabý pěšec na d5 a problémy s králem. Bílý se rozhodl otevřít centrum a zaútočit na černého krále. Namísto toho se našemu juniorovi podařilo vyměnit dámy a koncovka s dvojicí střelců a volným c (následně d) pěšcem už byla „jen“ otázkou techniky 🙂
1:2

Na 2. šachovnici hrál další junior, Samuel, velice ostrou variantu leningradské holandské. Zajímavě nabídl oběť kvality, kterou k naší smůle soupeř nepřijal. Naopak kontraobětoval pěšce a Sam se dostal do pasivní pozice. Ještě ke všemu si soupeř dobral nabízenou kvalitu a podařilo se mu vyměnit dámy. Sam pak ještě srdnatě zkoušel zachraňovat koncovku, ale soupeř svou převahu přesvědčivě realizoval.
2:2

Pátá šachovnice Jirky Groha byla brzy v plamenech. Jeho baterie b8–h2 nevěstila pro soupeře nic dobrého. Ten však našel cestu ven a našeho Jirku nakonec udolal.
3:2

Hlavsič na 6. – klidná síla, zodpovědný výkon za všech okolností! V Londýnu bílými získal drobný náskok ve vývinu a po oboustranných velkých rošádách vystavěl klasické pěšcové centrum d4, e4, kde oba pěšci hrozili postupem vpřed. Trpělivě vylepšoval svoje figury a po otevření pozice „just in time“ se mu povedlo získat pěšce. Pro hráče Péťova formátu už nebyl problém nekompromisně uplatnit pěšcovou majoritu na královském křídle. Výhra!
3:3

No a tady už jsem doufala, že by mohla cinknout i zápasová výhra…

Na 7. desce jsem po očku sledovala Muzikovu partii. Jeho soupeř Miloš Vrkota (s tričkem s dost nevkusným nápisem) rozehrál útočnou zavřenou sicilku. Jeho jediným plánem bylo prosadit f5. To mu však Muzika nedovolil a překvapivě zarošoval na druhou stranu. Ano, to se smí! Oba hráči byli docela myslitelé a dostali se do časovky, kde Muzika vyšejdil kvalitu. Soupeř měl ale obstojnou kompenzaci v podobě monstrózního koně a pěšce s velkými ambicemi stát se dámou. Ve 43. tahu náš borec zaváhal, kvalitu musel odevzdat a koncovka pak byla bohužel jednobrankovka.
4:3

Já jsem nastoupila na poslední šachovnici do dívčí války proti Janě Eretové. Nerada hraju se známými, ale tentokrát mě myšlenky na nabídku remízy nerozptylovaly. Říkala jsem si, že bílými to postavím lehce netradičně, ale zdravě. Proti sicilce jsem zvolila 2.Jc3 a po 2…e6 jsem se rozhodla pro fianchetto g3, Sg2. Jana poztrácela černými spoustu temp – a6, Vb8, b5 – na to v pozici není čas. A protože její figurky stály podezřele, podařilo se mi získat kvalitu. Pozice ale byla hodně ostrá. Bylo potřeba zvládnout časovou kontrolu, dát si pozor na vidle a pěšcové průlomy. Byly to docela nervy, ale v 15:30 se černá vzdala a zápas byl zachráněn 🙂 Uff.
4:4